úterý 29. září 2015

ROADTRIP NA JIH: část 3

V neděli ráno se přesouváme na úplný jih, do národního parku Kentig, kde trávíme celý a trochu odpočinkovější den. Tenhle víkend je v pondělí místní svátek a tohle je evidentně oblíbená turistická atrakce pro celý Taiwan. Večer se stavujeme na místním nightmarketu, nabídka je z části stejná jako na severu, z části jiná, určitě je tady víc ryb. Město celkově dost žije a je plný místních turistů. Místní architektura je "úchvatná" jako vždycky..







Pravá zábava ale začíná až večer. Rozhodneme ještě trochu přiblížit k domovu na sever a přespat někde v okolí města Meinong. Najít tady ubytování se ukazuje jako nemožná věc a když už je to asi tak 3x dražší než naše ubytování na plánovaným výletu do Tokia :-D Naší základnou se stane místní 7/11 (síť obchodů po celým Taiwanu, je úplně na každým rohu) odkud kluci vyjíždí obhlížet místa, kde by se dalo spát.. Sedíme na obrubníku, Ruby mluví o tom, že venku se spát nedá kvůli nebezpečným komárům (nedaleko je oblast, kde se teď nachází nebezpečný komáři, co přenášejí horečku Dengue, tisíce nakažených a i proto jsme z plánu vypustili město Tainan, komáři koušou hlavně přes den a hlavně ve městě), netušíme, kde budeme spát a víme že se blíží tajfun (nejsme zas takový blázni, víme že má zasáhnout Taiwan až další den odpoledne/večer). A stejně je to nejlepší :-) Situaci prozatím řeší pivo a víno. Padl taky nápad spát v místním chrámu, ten je ale zavřený a tak naši šňůru luxusních ubytování uzavírá místní parkoviště :-) Dáme si pivo na dobrou noc, na autě sušíme věcí z pláže, naučíme Ruby pár dalších věcí z naší "západní kultury". Asfalt parádně hřeje, dokonce je lepší postelí než podlaha na koleji :-) 









Repelent celkem funguje, schytala jsem jen jeden štípanec. Ráno nás tu okukuje pár místních, na tohle asi moc zvyklý nejsou :-) Vyspíme se celkem dobře, brzo ráno snídáme místní taiwanskou omeletu a máme v plánu pár zastávek po cestě. Tušíme, že budou směrem na Taipei zácpy, jednak kvůli končícím prázdninám a jednak kvůli blížícímu se tajfunu. Když pak začne hustě pršet, rušíme plány a míříme rovnou do Taipei. Zhruba v polovině cesty už dost fouká a strašně leje. Cesta nakonec trvá šílených 7,5 h namísto 3 .

Do Taipei dorazíme okolo 6 a na 8 je hlášený začátek nejsilnějšího tajfunu. Podzemní metro jezdí, takže se domů dostáváme celkem v pohodě, vítr už je celkem silný, po cestě z metra (což je kousek) ale už potkáváme několik spadlých stromů a během asi 5 vteřin jsme mokrý, jako bychom skočili oblečený do bazénu. Když se ale zavřeme doma, tak už to v pohodě, i přes zavřený okna je sice vítr slyšet jako by byly otevřený, ale uvnitř je to ok. Některým spolužákům teda kapala voda stropem, jiným odletěla část střechy a ti co bydlí ve vyšších patrech říkali, že mají pocit jako by se měl dům rozpadnout. Tajfun byl letos už třetí, max. rychlost větru 64 m/s a na stupnici síly 7/10. Tajfun si tedy můžeme se seznamu "co musíte zažít na Taiwanu" odškrtnout. (Zemětřesení už za sebou máme, ale bylo to asi jako kdyby vás někdo minutu drkal pravidelně do stolu a židle, taky jsme si prvních pár vteřin mysleli, že nás někdo fakt kope do židle než jsme se na sebe všichni ve třídě podívali a zjistili, že ne e.) Poslední večer a den vyhodnocujeme jako nejdobrodružnější část výletu ;-)









ROADTRIP NA JIH: část 2

Spaní na podlaze není zas tak zlý, oproti tý naší 3cm matraci na koleji, která se při ležení stejně smrskne asi tak na tloušťku 0 to zas takovej rozdíl není :-) Kaohsiung je skoro na jihu Taiwanu a je tady ještě větší vlhkost a teplo než v Taipei, takže ještě víc na chcípnutí než v Taipei..

V sobotu navštěvujeme budhistický chrám nedaleko Kaohsiungu - Fo Guang Shan. Nevypadá moc staře, je to celkem kýč.. zjišťujeme že byl dokončen v roce 2011, čímž se zařazuje mezi věci s nálepkou "only in Asia" aneb tohle se může stát jenom v Asii. Komplex je obrovský, vstupní budova, ale i budova s oltáři působí vevnitř dojmem, že se jedná o admistrativní budovu, nákupní středisko a chrám v jednom :-D



  


Papírek na posledním obrázku je modlitba - vytáhnete si číslo, dají vám anglicky přečíst co vaše modlitba znamená a pak si sednete a obtáhnete předtištěný znaky :-) Tahle znamená něco jako: "Jsem Buddha. Jako Buddha mohl bych snad mít nenávistný, žárlivý, arogantní nebo sprostý 'jazyk' ?" Ta fixa byla mimochodem boží, taková ta s měkkým hrotem, jako štětec. Ale krást v Buddhistickým chrámu při psaní modlitby by bylo vážně divný! Fixa z chrámu je přece jen jinej level než příbor z Ikey.. :-D Chlapeček na obrázku je pak jedním příkladem za všechny, jak na nás koukají místní děti :-)) Další zastávkou je jezero v Kaohsiungu, které vypadá taky dost nově a soutěž o největší kýč s přehledem vyhrává! Můžete se procházet v tlamě tygrům, drakům.. no vlastně kdyby jenom v tlamě :-D A hlavně, hlavně je všude spousta zářivě červený! 







Večer procházíme město a jednou ze zastávek je něco jako art centre a creative park, nedaleko přístavu s názvem Pier 2. Místo má super atmosféru, je to kreativní prostor pro pořádání akcí, ale i každodenní život. A najednou jako bychom se ocitali mimo Asii (architektonickým zpracováním). Při večerní procházce taky pochopíme, co to znamená, že Taipei je fakt hrozně drahý a ceny mimo něj jsou o dost nižší. Ta nálož jídla na spodní fotce stála na český asi 16 Kč. (tak 3-4x míň než v Taipei řekla bych) :-)





knedlíky s vepřovým nebo hovězím, taiwanese omelet a pak něco jako omeleta z knedlíkovýho těsta :-)


ROADTRIP NA JIH: část 1

Ruby zařídila půjčení auta pro 7 lid (4 dny za asi 9000 $ = 6750 Kč, což je děleno 7 celkem fajn cena) Ráno si vyzvedáváme auto a z půjčovny odjíždí Ruby, jako člověk který si auto půjčil.. po ujetí asi 10 m a totální ignorace pruhů, přejíždění z jednoho do druhýho bez podívání do zrcátek a nepoužívání blinkrů je jasný, že bude řídit někdo jiný, hned co půjde někde zastavit :-D S tím, že se budeme střídat se počítalo. Ale jak jsme zjistili, řidičák tady často lidi mají, ale vůbec neřídí. Naše posádka je už tradičně česko - slovensko - polská + místní Ruby pro což byl vymyšlen hashtag #ceskoslovenskopolskakooperacia (fotka se spícími kluky nese oficiální název: #polishboy #slovakboy #retarded který se i jako ten předchozí ujal pro spoustu nadcházejících situací :-))






První zastávka je Alishan scenic park, národní park v horách, zhruba uprostřed Taiwanu. I přes šílenou mlhu a zatažené počasí nám ale nahoře svítilo sluníčku. Park určitě doporučujeme k návštěvě :-) Lesy jak z pohádky, některé stromy jsou staré přes 1500 let.. A taky je tu příjemných 18°C a snesitelná vlhkost, poprvé na Taiwanu je nám zima a dost si to pochvalujeme :-)













Spaní máme domluvené na jihu v Kaohsiungu, u dalších Čechů - studentů, na koleji, na zemi :-) Spacák tady mají jenom ti šťastlivci, co neměli tak narvaný kufry jako my :-D Takže deka navrch a ručník dospod musí postačit. Ilustrační foto, kolik se vejde lidí na podlahu kolejového pokoje. Původní informace bylo "vejdou se sem 2 lidi a když budete fakt hustý tak 4" Bylo nás tam 5, nejbližsí volné místo patří fotografce :-)


sobota 19. září 2015

Confucius Temple a Dahu park

Sobotní výlet na hory na okraji Taipei. Celé město je obklopeno horami, takže stačí dojet na okrajové stanice metra (a někdy ani tak daleko ne) a na okolní hory je to kousek. Bohužel pro mě, zajít si do hor tady znamená jít přímo nahoru do prudkýho kopce po schodech, takže takovej pohodovej výlet. Fuj :-D Jinak chrám Konfucia se tady asi jmenuje každej druhej, ale bližší jméno (v latince) se mi zjistit nepodařilo. Nejvíc mě u chrámů dostávají ty digitální hodiny, tady taky ta úžasná střecha z příhradových nosníků.. :-D a vůbec ty stavby okolo jsou fakt peklo. 







Dahu park je prý oblíbená lokalita pro svatby, asi hlavně kvůli mostu Moon bridge.






pátek 18. září 2015

Chiang Kai-shek Memorial Hall

Památník bývalého prezidenta v Taipei (postaveno v r. 1976) v areálu společně s pavilonem divadla a hudby.