Pravá zábava ale začíná až večer. Rozhodneme ještě trochu přiblížit k domovu na sever a přespat někde v okolí města Meinong. Najít tady ubytování se ukazuje jako nemožná věc a když už je to asi tak 3x dražší než naše ubytování na plánovaným výletu do Tokia :-D Naší základnou se stane místní 7/11 (síť obchodů po celým Taiwanu, je úplně na každým rohu) odkud kluci vyjíždí obhlížet místa, kde by se dalo spát.. Sedíme na obrubníku, Ruby mluví o tom, že venku se spát nedá kvůli nebezpečným komárům (nedaleko je oblast, kde se teď nachází nebezpečný komáři, co přenášejí horečku Dengue, tisíce nakažených a i proto jsme z plánu vypustili město Tainan, komáři koušou hlavně přes den a hlavně ve městě), netušíme, kde budeme spát a víme že se blíží tajfun (nejsme zas takový blázni, víme že má zasáhnout Taiwan až další den odpoledne/večer). A stejně je to nejlepší :-) Situaci prozatím řeší pivo a víno. Padl taky nápad spát v místním chrámu, ten je ale zavřený a tak naši šňůru luxusních ubytování uzavírá místní parkoviště :-) Dáme si pivo na dobrou noc, na autě sušíme věcí z pláže, naučíme Ruby pár dalších věcí z naší "západní kultury". Asfalt parádně hřeje, dokonce je lepší postelí než podlaha na koleji :-)
Repelent celkem funguje, schytala jsem jen jeden štípanec. Ráno nás tu okukuje pár místních, na tohle asi moc zvyklý nejsou :-) Vyspíme se celkem dobře, brzo ráno snídáme místní taiwanskou omeletu a máme v plánu pár zastávek po cestě. Tušíme, že budou směrem na Taipei zácpy, jednak kvůli končícím prázdninám a jednak kvůli blížícímu se tajfunu. Když pak začne hustě pršet, rušíme plány a míříme rovnou do Taipei. Zhruba v polovině cesty už dost fouká a strašně leje. Cesta nakonec trvá šílených 7,5 h namísto 3 .
Do Taipei dorazíme okolo 6 a na 8 je hlášený začátek nejsilnějšího tajfunu. Podzemní metro jezdí, takže se domů dostáváme celkem v pohodě, vítr už je celkem silný, po cestě z metra (což je kousek) ale už potkáváme několik spadlých stromů a během asi 5 vteřin jsme mokrý, jako bychom skočili oblečený do bazénu. Když se ale zavřeme doma, tak už to v pohodě, i přes zavřený okna je sice vítr slyšet jako by byly otevřený, ale uvnitř je to ok. Některým spolužákům teda kapala voda stropem, jiným odletěla část střechy a ti co bydlí ve vyšších patrech říkali, že mají pocit jako by se měl dům rozpadnout. Tajfun byl letos už třetí, max. rychlost větru 64 m/s a na stupnici síly 7/10. Tajfun si tedy můžeme se seznamu "co musíte zažít na Taiwanu" odškrtnout. (Zemětřesení už za sebou máme, ale bylo to asi jako kdyby vás někdo minutu drkal pravidelně do stolu a židle, taky jsme si prvních pár vteřin mysleli, že nás někdo fakt kope do židle než jsme se na sebe všichni ve třídě podívali a zjistili, že ne e.) Poslední večer a den vyhodnocujeme jako nejdobrodružnější část výletu ;-)