neděle 25. října 2015

Na severovýchod II. - dálnice, policajti a prasklá pneumatika

Ráno vyrážíme z Taipei zase brzo ráno, abychom toho co nejvíc stihli. Kluci mají na telefonech načtený mapy z Googlu, takže směr i cestu známe. Google je sice hodnej strejda, kterej najde všechno, to ale neznamená, že neuděláte chybu vy :-D Google vyhledává nejlepší cestu, takže vás automaticky požene na dálnici (na dálnice skútry nesmí, což víme!) ale jde tam zaškrnout možnost "vyhnout se dálnicím" (což taky víme a udělali jsme to). Chyba se ale vloudila a při změně cílové lokality se tyhle možnosti automaticky odškrtly pryč.. Zrada!

Takže jedeme po normální silnici, mineme ceduli s nápisem dálnice, který je ale na druhé straně cesty a odbočíme do tunelu. Chvíli jedeme, najednou si ale všimneme, že zmizel náš pruh a tahle cesta vypadá trochu jako.. dálnice :-D Snažíme se držet u strany, ale narozdíl od jiných cest je tady po straně spousta bordelu.. No co, už jsme tam vjeli, tak se snažíme co nejrychleji najít sjezd a vypadnout.

Nebyla by to ale dostatečná sranda, kdybychom s Baptistem nepíchli pneumatiku. Ostatní byli před náma a jenom poslední skútr zaznamenal, že jsme píchli. Mysleli si ale, že to na sjezd nějak pomalu odjedeme. No, neodjeli jsme. Nejde s tím jet ani pomalu, takže zastavíme a snažíme se vymyslet nějakej plán. Nejrozumnější nám přijde, co nejrychleji odsud vypadnout a víme, že za zády máme město, takže se rozhodneme odvést to po kraji zpátky. Silnice je v tomhle místě dost úzká, takže skútr chvíli táhneme pozadu :-D V širším místě to otočíme a vedeme nastartovanej skútr dál.. Jo, město je před náma, ale taky ještě kus cesty po dálnici.. "What a lovely day" (Jakej to úžasnej den :-D) Občas na nás někdo zatroubí a je nám jasný, že si musí myslet, že ty stupidní Evropani nevědí, že nemaj na dálnici se skútrem co dělat :-D

MEZITÍM O KOUSEK DÁL: (znám jenom z vyprávění) Ostatní sjeli z dálnice, na sjezdu co byl dost blízko toho, kde jsme píchli pneumatiku, což my ale v tu chvíli nevíme a tlačíme skútr zpátky k městu. Hned za sjezdem ale stojí a čekají na nás, protože myslí, že nějak pomalu dojedeme. Nic. Na telefonu si už ale dáme vědět, jak se věci mají. Mezitím k nim přijíždí policajt, protože asi stojí na dost divným místě a s údivem se jich opatrně ptá, jestli přijeli z dálnice. Všichni se po sobě tak začnou koukat a přemýšlí, že to zapřou, až stejně opatrně začnou pokyvovat, že jo. Ale že to byla chyba, že vědí, že tam nesmí, ale omylem tam vjeli. Policajt ale tuší, že na tak divným místě nečekají jen tak a zeptal se jich jestli na někoho čekají a jestli je někdo ještě na dálnici. Tak na něj vybalili, že jo a že jsme píchli. Policajt vypadá úplně v pohodě, hned naskakuje do auta a že nám jede pomoct.

Dostáváme zprávu, že policajt je na cestě a trochu si oddechneme, protože ten skútr v tu chvíli tlačíme už tak 25 min a město pořád nějak daleko :-D Policajt přijede a je docela v pohodě, mluví trochu anglicky a zavolá nám odtahovku. Taky dojde na to, že chce vidět papíry, takže oficiálně jsem řidič já, protože Baptiste žádnej řidičák nemá. Ani mezinárodní, ale ani ten normální :-D Ve Francii totiž na tyhle skútry řidičák nepotřebujete. Tady na Taiwanu by na řízení skútru s automatickým řazením a do určitýho objemu taky měla stačit jenom licence na auto, ale stejně se na ten můj řidičák kouká policajt trochu divně a ukazuje na to, že tam mám zaškrtlý jenom auto. Rychle mu teda vysvětluju, že je to v tom autě samozřejmě obsažený, což tak trochu není pravda :-D A že ten mezinárodní řidičák (jo ten kus papíru z úřadu bez jedinýho znaku čínsky) znamená, že můžu řídit tady a tak.. Vypadá, že mi věří (no a nebo nerozumí) oboje je pro tuhle situaci fajn :-D

Čekáme na odtahovku, která za chvíli přijede a policajt nám řekně ať počkáme v autě. V celý tyhle situaci se jen dokola opakuje to, že se buď smějem a nebo říkáme "fuck" (nejčastěji obojí zároveň) :-D Nálada je ale pořád ok, policajt je úplně v pohodě, milej a fakt se nám snaží pomoct. Odveze nás na stanici, kde nám zase řekne ať počkáme vevnitř..

Tady se začnou tvářit tak nějak víc vážně,jsou tam ještě další 2, ale ti umí anglicky dost blbě, spíš vůbec. Docela štestí, že jsme píchli zrovna s Baptistem, kterej jedinej umí docela čínsky a tak se s nima snaží mluvit a bejt kámoš :-D A pak už to jede, chtějí naše ID, dokola se ptají na tu dálnici a to, že se nám to stalo tam, vypadá jako celkem velkej problém. Snažíme se jim vysvětlit, že víme, že tam nemáme co dělat, ale že jsme nevěděli že najíždíme na dálnici a že to byl omyl.. Dokonce nám dají k telefonu i někoho kdo umí anglicky, abychom mu to vysvětlili a on to pak vysvětlil jim. 

No a tak si tam tak sedíme na gauči u Taiwanskejch policajtů, v televizi jim tam běží hot news, nevíme kolik tahle sranda bude stát, ale naštěstí jsme furt v pohodě a ještě nám je do smíchu.. :-)) Už vidíme ty titulky: "Blbý Evropani vjeli na dálnici se skútrem a píchli" :-D

Pak se nás jeden z nich začne ptát na to, že jsme si dělali na tom místě nějaký fotky, když pro nás přijeli policajti. Myslela jsem si, že je to pro ně problém a budou třeba chtít abychom to smazali. Omyl! Celý to vygraduje v to, že týpek chce tu fotku poslat, aby jí měl :-D Začíná to vypadat, že jsme pro ně docela trofej. Dva bílý lidi, z Evropy, na skútrech, na dálnici, kde nemaj co dělat, píchli pneumatiku.. :-D Baptiste mu posílá fotku přes Line (místní aplikace na komunikaci přes internet) :-D Pak nás zavolají ven a celá sranda se blíží do finále. Začnou se s náma fotit u tý motorky s píchlou pneumatikou, usmívají se u toho, jeden z nich u toho v ruce drží takovou tu tlakovou pumpu. :-D :-D No totální úlet. :-D ..Prej to asi bude v nějakým jejich policejním zpravodajství nebo co :-D :-D

Závěr celý týhle srandy je ten, že to tam vlastnoručně opravili, abychom dojeli do servisu, kam nás zavedou. NIC ZA TO NECHTĚJ! Jakože... nic za odtahovku, žádnou pokutu, nic! A tak několikrát poděkujeme a jedeme :-D ...LEVEL ASIA! V Evropě by jste zaplatili nechutnou čásku za odtažení, pokutu za vjezd na dálnici a tučnou sumu v servise. A body dolů samozřejmě!

Týpek v servisu to něčím zadělá, přestříká a za minutu má hotovo. Prej je to bezpečný a ok. :-D Nic za to nechce :-D :-D No a tak vyrážíme najít ostatní, který jsme předtím poslali napřed, protože by nám stejně nijak nepomohli. No a zbytek dne je už vlastně oproti tomuhle docela nepodstatnej :-D Zmeškali jsme první zastávku na mysu Bitou a menší trek, který ostatní zatím stihli. Pak jsme je ale konečně našli a ještě stihli vidět vodopády, bývalou tavírnu mědi a město v horách Jiufen.

No a takhle nějak vznikaj ty vtipný historky... :-D



Spodní fotka z akce je už doplněná o logo počítačové hry GTA, kde jsou tyhle situace celkem běžný! :-D






Na severovýchod I. - Yehliu a UFO houses

Tady v Taipei má skútr každej, ale půjčit si ho jen na víkend.. skoro nemožný! Nakonec jsme to s Ájou ukecaly jen na 2 dny a vyfasovaly "parádní" skútry PRT a CIP. (naši kluci mají půjčený skútry ještě z minula) Z jednoho se kouří víc, než by mělo a druhej vydává podivný zvuky..ale co, jedeme :-D Už tradičně ve složení Česko Slovensko Polská kooperacia + jsme přibrali jednoho Francouze. Řízení jsme nechali na naších klucích.. aneb další skútr gang story může začít. Tentokrát přibývá nový hashtag "SS" inspirovaným Adrianovým novým sestřihem aka "super scooter" gang :-D




Z Taipei vyrážíme směr severovýchod a volíme cestu přes hory, protože to bude přeci hezčí.. :-D Trochu zmokneme, mlha všude a cesta je občas trochu příkrá.. najednou se ale ocitneme přímo na pobřeží, kousek od první zastávky - Yehliu geopark.. Protože je to celkem známá místní atrakce, je tady dost přelidněno. Všude davy lidí s deštníkama a stojí se tady fronty na fotky s nejznámějšími útvary, klasika.. prostě level Asia.

Další zastávka je opuštěný futuristický resort UFO domů ve Wanli. Aneb "ruiny budoucnosti". Některé domy už byly zbourané, ale spoustu jich naštěstí ještě stojí. Tohle místo je super a dostat se tam je dost snadný, žádnej plot, všechno je otevřený..




 
  









Pokračujeme směr Keelung, což je asi nejprůmyslovější místo, co jsem tady (co jsem kdy) viděla, šílenost! Večer končíme na místním nightmarketu, ale je vyhlášený rybami a mořskými plody, takže někteří z nás večeři s radostí vynechali nebo nahradili nějakou klasikou ze 7/11 (večerka na každým - nepřeháním - rohu). :-D

Jízda na skútru na Taiwanu: má několik základním pravidel, to že se musíte držet vpravo je celkem logický, nesmíte na dálnice (to ještě nevíme co nás čeká následující den :-D), nejvíc vymakanej je tady ale systém odbočování vlevo. Vypadá to asi takhle: Stojíte na křižovatce tvaru kříže, čekáte na červený a chcete jet doleva, po tom co blikne zelená se rozjedete, ale zajedete na pravou stranu (před auta, která míří směrem do křižovatky) a najedete tam do na zemi nakreslenýho obdelníku pro skútry, který je úplně vepředu před ostatními auty. Tam počkáte až auta v tomhle směru dostanou zelenou. Stejně jako když přijíždíte do křižovatky, tak jedete mezi auty dopředu do toho obdelníku vepředu. Tenhle systém je úplně geniální!

Každopádně jezdit tady na skútru je parádní věc, je to fakt sranda a ještě jsou tu všude krásný cesty přes hory!








neděle 18. října 2015

Hualien + Taroko

Na tenhle víkend naplánovali kluci z druhý univerzity výlet do Taroka, jakýkoliv plánování šlo mimo nás a tak jsme si jen s Ájou došly koupit jízdenky na vlak, což je příběh snad na samostatnej příspěvek :-D

Na hlavním nádraží v hlavním městě na Taiwanu jsme zaměstnaly 3 lidi za přepážkou, když jsme si chtěly koupit jízdenku do Hualienu a zpátky. Za prvý bylo strašně moc vlaků plných (tady se kupujou přímo místenky a vlaky jsou hodně často úplně plný) a za druhý se tvářili, že nám sice anglicky rozumí, ale nerozuměli. Celý to trvalo asi 20 min, kdy nám na otázku, co jede v pátek dopoledne ukázali jeden vlak a po dotazu, jestli nejde ještě nějaký následovala 5 min pauza, kdy teda hledali další a tohle se opakovalo několikrát.. Vrchol byl kdy jsme našli vlak z Taipei do Hualienu a pak jsme hledali ten zpátky a zjistili jsme, že ty který hledají jsou taky z Taipei do Hualienu.. takže vůbec nepobrali že chceme jet tam a zpátky :-D Když jsme měli konečně lístky, ty lidi vypadali docela vyčerpaně (oni mají občas hrůzu v očích i jen když vidí, že budou muset něco řešit s cizincem anglicky) ale my jsme teda byly vyčerpaný taky! :-D Vlak byl docela vtipnej :-D



V Hualienu jsme si v informačním centru vzali nějakou mapku a chtěli se projít kolem, měly jsme celý odpoledne než přijedou kluci, co jeli na skútrech už z Taipei. Na mapě nebylo napsaný žádný měřítko a mysleli jsme si, že celá ta oblast je tak nějak.. menší. Trochu jsme se zatoulaly úplně mimo centrum, přesně asi tak doprostřed ničeho.. a asi 12km jsme se pak vracely zpátky do centra přes úplnej zapadákov, kde nebylo nic.. :-D Když už jsme to centrum našly, nebylo to tak špatný město, ale vlastně tu nic moc k vidění není.. všichni sem jezdí hlavně kvůli národnímu parku v horách, co je blízko a kam plánujeme jet další den.









 




Pár hezkých míst jsme tu přeci jen našli, třeba creative industrial park ve starých budovách z doby Japonské okupace, kde zrovna probíhala nějaká výstava sporťáků :-) Večer jsme se sešli ze zbytkem, kluci co přijeli na skútech a další parta, co přijela vlakem později. Tentokrát je složení party Češi, Američan-taiwanec, Korejky a Bulharka :-)) Spíme v hostelu s třípatrovejma postelema a druhý den ráno si půjčujeme skútry. Což je taky proces, ale naštestí jeden kluk z naší skupiny je napůl Američan a napůl Taiwanec a umí čínsky :-)

Výlet na skútech do národního parku v Taroku je super. Řídím to poprvé a tak je to pro mě i trochu extrémní sport :-D V horách je tady krásně a když to celý projedete na skútrech, tak je to ještě větší zážitek. Dáváme si jednu kratší procházku po nějaký stezce a plánujeme se sem ještě vrátit jindy, měl by tu být nejhezčí trek na Taiwanu :-) Je nás asi 8 skútrů, takže slušnej gang :-) 










 

čtvrtek 8. října 2015

Nagano - hokejová Mekka a nejhezčí chrám

Čtvrtý den ráno vyrážíme shinkanzenem do Nagana, abychom viděli taky něco jinýho než Tokio, no a Nagano bylo na jednodenní výlet jasná volba :-) Rychlost shinkanzenu neznám, ale trochu mi zaléhaly uši a vzdálenost, kterou jsme večer jeli autobusem 4h, dal shinkanzen za 1:45 Shinkanzen je taky 4x dražší, taková jízda do Nagana stojí 7500 jenů, což je asi 1500 Kč, zato autobus stojí 640 Kč



V Naganu, v informačním centru zjišťujeme, kdy a jak se kam dostaneme. Když se paní ptáme na olympijský stadion, který je mimochodem úplně "v háji", tváří se trochu překvapeně, proč chceme jet tak mimo centrum a vypadá to, že sem asi davy cizinců, co by chtěli vidět olympijský stadion nejezdí.. :-)

Jako první navštěvujeme místní Zenko-ji temple, jen tak mimochodem, když tady je.. no a vyklube se z toho nejhezčí a určitě nejstarší chrám, co jsme v Asii viděli. (Trochu jiná liga, než Taiwanský chrámy z roku 2011 :-D )







Odpoledne se jedeme podívat na hlavní olympijský stadion, který je pěkně daleko od centra. Nagano je město s 300 000 obyvateli, ale rozhodně by jste to neřekli. Centrum je malé, působí spíš jako hezká horská vesnička. A zbytek města vypadá jako jedno velké, neorganizované, předměstí. Autobus mimo centrum nás stojí asi 150Kč na český :-D Hlavní areál s největším stadionem a (bývalým) plaveckým stadionem je udržovaný, využívaný, tráva posekaná.. :-) Taky tady jezdí strašně vtipný auta, hrozně úzký a krabicoidní :-))








Hokejový stadion je pak blíž centru a nebylo by na něm vůbec nic zvláštního ani pěknýho, kdyby se tady nepsaly český dějiny :-)